Město Měčín leží na okraji širokého údolí Švihovské vrchoviny, uprostřed mezi třemi již v minulosti významnými správními středisky kraje, kterými jsou města Klatovy, Nepomuk a Přeštice. Nachází se na 49°28'49" severní šířky, 13°24'11" východní délky a v 475 m nadmořské výšky. V Měčíně se kříží dvě silnice 2. třídy, číslo 182 z Borov do Petrovic, se silnicí 117 jdoucí od Klatov a mířící na Blovice a Spálené Poříčí. Z Měčína pak vychází ještě silnice 3. třídy, která jej spojuje s městysem Žinkovy.

Ze druhé poloviny 12. století existuje zmínka, která Měčín uvádí jako součást panství švihovské větve rodu Drslaviců. Švihovským pak zůstal až do 15. věku a během následujících staletí se, podobně jako jiná poddanská města, ocital v držení různými majiteli. V první polovině 19. století se Měčín nakonec stal součástí panství žinkovského. Díky své geografické poloze vystřídal v průběhu historie také všechna tři výše zmiňovaná správní centra. V polovině 19. století byl součástí okresu Nepomuk, později patřil k okresu Přeštice a od roku 1960 Měčín náleží k okresu Klatovy.

Kdy Měčín získal status města není známo, ale nejstarší zmínka o tomto titulu pochází z roku 1413. V roce 1945 mu byl statut města zrušen a obnoven byl zákonem České národní rady až v roce 1992. Protože se z minulosti žádný městský znak nedochoval, byl Měčínu roku 1994 přidělen znak nový. Tvoří jej polcený štít, heraldicky vpravo modrý, se zlatou horní částí biskupské berly otočené doleva; vlevo pak jsou tři stříbrné pruhy v červeném poli, jako upomínka na první známé držitele Měčína, Švihovské z Rýzmberka. Do správního území města náleží krom vlastního Měčína ještě místní části Bíluky, Hráz, Nedanice, Nedaničky, Osobovy, Petrovice, Radkovice a Třebýcina.

Mezi místní památkové objekty patří kostel sv. Mikuláše biskupa, o němž zůstala dochována první zmínka z roku 1352. Za husitských válek byl kostel spolu s celým městem zpustošen a místní fara pak na čas zanikla. Roku 1777 byl kostel barokně přestavěn plzeňským stavitelem Antonínem Barthem. Dalším zdejším památkovým objektem je místní zámek. Jedná se o původně dvoupatrovou renesanční stavbu, která byla po požáru v roce 1874 snížena o svrchní patro a upravena do současné podoby. Památkovými objekty jsou rovněž i budova místní fary, barokní patrová stavba s mansardovou střechou, a bývalá škola, klasicistní budova, kterou nechal roku 1822 vystavět František Josef hrabě z Vrtby, což dokládá i rodový erb nad vchodem. V roce 1913 byla vystavěna nová školní budova, která svému účelu slouží doposud a to nejen žákům místním, ale i dojíždějícím z okolních obcí.